TMNT: Želvy Ninja
Každý z vás si jistě vzpomene na želví rodinku chránící město před jeho nepřáteli. Ano, jsou to oni – naše oblíbené Želvy Ninja! Po několika filmových a také herních (ne moc úspěšných) zpracováních se nad tímto fenoménem doslova zavřela voda. Ne však nadlouho, důkazem toho budiž dnes recenzovaný titul Teenage Mutant Ninja Turtles: The Video Game, jenž je příběhově svázán se stejnojmenným filmem, který si v naší zemičce odbude premiéru 19. dubna tohoto roku. O vývoj TNMT se postaralo v poslední době hojně opěvované vývojářské studio Ubisoft Montreal proslavené svou trilogií Prince of Persia. Jak tedy dopadl jejich další počin? Čtěte dále.
Kumitééé! * Hopla * Želvy Ninja zřejmě něco pochytili od mistra Raidena
Vše při starém
Bylo nás... čtyři Leonardo Michelangelo Donatello Rafael |
Ve hře si zahrajete za všechny čtyři členy oblíbených zmutovaných želviček: Leonarda, Michelangela, Donatella a Rafaela. V některých misích se ocitnete v roli temného Nightwatchera – tvrdého a nekompromisního bojovníka, který chrání město před pouličními kriminálníky. I když se celkem rychle přijde na to, kdo se pod onou maskou skrývá, tak i přesto si tuto informaci nechám pro sebe, abych vás o toto překvapení neochudil.
Co se týče zbraní, v podstatě se nic nezměnilo. Leonardo je i nadále věrný svým nablýskaným katanám, Michelangelo rád roztáčí své nunčaky, Donatello si klestí cestu pomocí své „bo“ hůlky a Rafael se stále stejně divoce ohání svými sai. Nechybí ani jejich dokonalé umění kung-fu, které ve hře využijete opravdu mnohokrát. Přesto všechno má ještě každý ze želvích ninjů svou unikátní dovednost, s níž si výrazně pomůže při zdolávání překážek. Podrobnější popis těchto vlastností najdete v informačním boxíku.
Stejný účinek jako Roundhouse-kick Chucka Norrise * Ukázka vzkříšení * Muž vpravo: no tak, nebreč...
Mutagen dal našim želvičkám výjimečné pohybové nadání. On to ani tak nebyl mutagen jako spíše sami vývojáři, kteří použili pohyby perského prince a obdařili jimi právě naše želví komando. A tak umí například vesele ručkovat, odrážet se od stěn nebo po nich dokonce i běhat, vyskákat na střechu pomocí obdivuhodných odrazů od dvou budov atp. Autoři hry pochopitelně jen nekopírovali již hotové pohyby, ale přidali i některé nové jako třeba dvojskok nebo daleký skok s využitím týmového kolegy.
Hraji, hraješ, paříme! Procházení hrou není nikterak těžkou záležitostí a postup vpřed je lineární, což není žádným záporem. Hru si tak úplně naplno užíváte a nemusíte se obávat žádných zákysových míst. Někdy je však zdolávání překážek velice frustrující záležitostí, protože si občas kamera dělá co si zrovna zamane. To, že sem tam detailně ukazuje spící holuby na střeše, zatímco vám hrozí bezprostřední riziko pádu z několika desítek metrů vysoké budovy, se ještě dá odpustit (přeci jen se tak děje vyjímečně). Co se však odpustit nedá, je její vliv na ovládání. Šipka vpřed totiž nutně neznamená jít vpřed, obzvlášť když lezete po římse nějaké budovy nebo skáčete z pilíře na pilíř. Někdy je opravdu kumšt se trefit do klávesy, díky níž zdárně překonáte danou nástrahu. Jde však o zvyk, a tak v pokročilejších fázích hry bude již vše bez problémů.
Shadow Warp v akci * Leonardo se s ničím a s nikým nepáře * Nightwatcher si říhnul
Ovládání hry je velice intuitivní a ke všem úkonům vám postačí jen minimální počet kláves. Pro ty z vás, kteří hráli některou z posledních her série Prince of Persia, mám však důležitý poznatek. K mému absolutnímu nepochopení je klávesa pro skok nebo běh dána na levé a útok na pravé tlačítko myši (v již zmiňovaném POP je to přesně obráceně). Bohužel se s tím musíte smířit, protože ovládání není ve hře přenastavitelné. Doufám tedy, že jsem vám ušetřil velké množství času hlavně ze začátku hry, a tak nebudete jako já vesele hopsat namísto toho, abyste útočili, a také při lezení nebo skákání neustále padat do hlubin amerického velkoměsta.
UD – Umělá demence nepřátel
Různorodost nepřátel našich želváků není zrovna veliká. Při procházení hry narazíte celkem na 4 klany usilující o vaši smrt: Militia, Purple Dragons, Black Gators a The Foot Clan. I když by se od sebe měly díky svým bojovým schopnostem vzájemně lišit, nic tomu bohužel nenasvědčuje. Všechny čtyři klany jsou totiž asi tak nebezpeční jako drzý králíček Azurit. Při boji zmateně pobíhají ze strany na stranu a pokud se jim v kedlubně čirou náhodou rozsvítí, provedou výpad. Ten však s přehledem vykryjete nehledě na to, že by to samé dokázal i senilní důchodce umístěný na vozíčku. Naštěstí je demence nepřátel částečně nahrazena jejich vysokým počtem, což jim umožnilo mě alespoň párkrát strefit. V drtivé většině případů se však jednalo o zákeřný a zbabělý útok zezadu, protože jsem zkrátka nestíhal propleskávat všechny křiváky kolem sebe. To je však na akční hru zoufale málo a musím říct, že do teď tuto nehoráznost nedokážu pochopit.
'Brej * Bo Vault von Donatello * Kde jsme to jen viděli?
Jednotliví bossové, které potkáte v průběhu hraní, jsou na tom o poznání lépe. Svými údery ubírají značné množství životů a rozhodně se umí hýbat a krýt před vašimi údery, což je vážně úleva. Ačkoli jsou jednotliví bossové tuzí protivníci, nemusíte si s nimi příliš lámat hlavu. Jelikož je hra určena převážně pro mladší publikum, nemůžete v ní zemřít. Pokud totiž klesnou vaše životy na nulu, stačí jen zběsile mačkat mezerník. Po chvilce je vaše želva opět na nohou, a to s plným počtem životů. Pokud jich v misi máte k dispozici více, je jednoduše nahrazena jinou, aby se mohla zregenerovat. Po pár vteřinách je opět dostupná. Abych kapitolu soubojů uzavřel, boje v TMNT jsou asi tou největší stinnou stránkou celé hry, a to je u tohoto žánru opravdu velkým nedostatkem. I když jsou bitky ze začátku zábavné, v pozdějších fázích hry spadají do hlubin únavného stereotypu, ze kterých už bohužel není návratu. To se tedy přehlédnout nedá, a tak se tento neduh výrazně projevuje na celkovém hodnocení.
Láska na první pohled
Co se týče prostředí, dá se říci, že je vše v naprostém pořádku. Většinu času strávíte ve městě, a to přesněji na střechách budov, ulicích nebo i například v kanalizačních stokách. S Leonardem se také podíváte do hlubin deštného pralesa, ve kterých získá onu tajemnou moc procházet uzavřenými branami. Leveldesign je provedený na výbornou a jen jsem se utvrdil, že vývojáři z Ubisoft Montreal opravdu umí. Překážky a cesty se totiž nijak často neopakují a vy se tak můžete těšit na každou další misi, navíc vám většinou každá z nich nabídne něco nového a neokoukaného.
Bratři si musí pomáhat * Tak dělej, bouchni si! * Rady mistra Třísky jsou nad zlato
I když je TMNT ultra-multiplatformním žánrem, audiovizuální zpracování je stále na vysoké úrovni. Hra využívá stejný grafický engine jako POP, a tak není o nádherně zpracované prostředí a vkusně provedené efekty nouze. Nejlepší na tom celém je fakt, že hra není nijak hardwarově náročná, a tak si může hru zahrát vážně každý. Věřte mi, že vím o čem mluvím. Stačí se jen podívat na testovací konfiguraci, na kterou jsem si dnes recenzovanou hru zahrál. Nutno dodat, že jsem neměl absolutně žádný problém s plynulostí hry.